Článek
Jak vyhodnocovat hloubkový rozhovor
Hloubkové rozhovory zapisujeme v Designdevu dvěma způsoby. Prvním je plný zápis do samostatného dokumentu například na Google Drive. Zápis následně zestručňujeme a přenášíme do nástroje Miro v podobě samostatných lepíků tzv. insightů. Výhoda této metody je ucelený zápis spolu s přiřazenými otázkami ze scénáře. Druhým způsobem je vynechání plného zápisu, kdy jdeme přímo do Mira a využíváme tzv. bulk mode lepíků. Ty nám umožňují psát každý verbatim na samostatný štítek bez nutnosti je následně dělit či upravovat. Tyto verbatimy pak slučujeme dle jejich obsahu do skupin. Následně se díváme samostatně na každou skupinu, vytahujeme důležité informace a zaznamenáváme je (bílé štítky). V každé skupině hledáme příležitosti, jak vylepšit klientův produkt (fialový štítek). Ukázku toho, jak v Designdevu vzniká z verbatimu příležitost, najdete na obrázku.
Jak vyhodnocovat uživatelský test
Při testech použitelnosti postupujeme tak, že si děláme screenshoty jednotlivých částí aplikací či produktů. Při vyhodnocování si přímo k problematické sekci přiřazujeme zjištění a doporučení. Význam zjištění pak podporujeme barvou lepíku pomocí principu semaforu. Pro naše klienty je díky této vizualizaci jednoduché spojit si naše zjištění s jejich aplikací či produktem. Jako výzkumníci máme do dané problematiky jen omezený vhled. Je proto vhodné se nad zjištěnými problémy s klientem pobavit a pomocí jeho znalostí problémy prioritizovat. Je nutné brát do úvahy to, jak velký vliv má daný problém na konverze, jak velké množství uživatelů se s ním setkává, a zda je problém jednorázový, nebo naopak k němu dochází opakovaně.
Jak sepsat výsledky výzkumu
Dalším krokem je vytvoření reportu z výzkumu. Ideální je, pokud ho vytvoříte a zašlete kolegům ještě před setkáním nad výsledky. Díky tomu budou mít možnost se připravit a při setkání se tak budete moci soustředit na ty nejdůležitější a nejpalčivější problémy. Samotný report by měl obsahovat tyto body:
- insighty, zjištění a doporučení,
- verbatimy respondentů, případně i konkrétní nahrávky a fotografie,
- výzkumnou metodologii, popis cílové skupiny, popis průběhu výzkumu,
- další kroky, případně navazující výzkum.
Report by měl být stručný, jasný a měl by zabírat maximálně pár minut čtení. Dle osobních preferencí je možné zvolit několik různých metod. Pokud například plánujete sdílet report i na osoby, které se prezentace výsledků nezúčastní, případně je zajímá jen výsledek a nechtějí detailní informace, doporučuji prezentaci v powerpointu. Pokud naopak mají zájem vidět podrobnější informace či budou s výzkumem nadále pracovat, tzn. je součástí kontinuálního sběru dat, ideální je Miro. Detailní informace se však se zainteresovanými stranami vždy probírají přímo na osobním setkání.
Jak se připravit na prezentaci výsledků
Prezentování výsledků může celý výzkum pozvednout na vyšší úroveň nebo právě naopak. Výzkumník by se měl snažit dívat na svou práci očima někoho, kdo nemá jeho znalosti, zkušenosti či zainteresovanost. Jeho cílem by mělo být podat výsledky výzkumu jednoduše, přehledně a zajímavě natolik, aby měli všichni zúčastnění chuť s výsledky pracovat a ne je odložit do pomyslného šuplíku. Nejčastěji dochází při prezentaci k těmto chybám:
- Výzkumníka nikdo nezná, neznají jeho roli v týmu při designu produktu a výzkumník nepovažuje za důležité to zmínit.
- Výzkumník odeslal svůj report jen pár minut před setkáním, případně ho plánuje poslat až po setkání. Ostatní účastníci tedy nemají čas se připravit.
- Setkání se neúčastní osoby, odpovědné za hlavní rozhodnutí.
- Na setkání není přítomný produktový tým – chybí vývojáři, grafici, product owneři či jiné osoby, které mají vliv na vývoj produktu.
- Setkání trvá příliš dlouho a nemá jasnou strukturu.
- Zúčastnění nemají prostor položit své otázky, výzkumník prezentuje formou jednolitého monologu.
Jak by měla ideální prezentace výsledků vypadat?
- Zúčastnění dostali report s výsledky dostatečně včas, většina z nich se přímo účastnila výzkumu a viděli, jak probíhal, a co respondenti říkali.
- Na prezentaci jsou přítomné osoby odpovědné za rozhodování – vývojáři, grafici, interakční designéři i další členové týmu.
- Naopak zde nejsou osoby, které brání produktivní konverzaci nad problémy.
- Struktura setkání je jasně definovaná a časový rámec se dodržuje.
- Výzkumník již na začátku setkání vzbudí tzv. aha moment u účastníků pomocí některého ze zjištění, díky čemuž si získá jejich pozornost a aktivní zapojení.
- Výsledky se prezentují stručně a pozornost je zaměřena na nejdůležitější body. Neprobírá se každý detail, protože tyto detaily jsou k dispozici v dalších materiálech, ke kterým mají účastníci přístup.
- Zúčastnění mají možnost výzkumníkovi pokládat otázky i v průběhu a také celá druhá část prezentace je věnována diskuzi nad zjištěními.
- Akční kroky jsou jasně definovány a odsouhlaseny všemi zúčastněnými.
Dělat dobrý výzkum není nikdy jednoduché, ale jen díky němu dokážete poznat své uživatele, jejich potřeby a přání. Zjistíte, jak s výzkumem ve vaši firmě začít, která metoda je pro vás ta správná nebo jak získat pro váš výzkum respondenty.
Zdroje:
- David Travis & Philip Hodgson – Think like a UX researcher
- Krispian Emert – Conducting UX research
